Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


doznivani:prednaska28

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

doznivani:prednaska28 [14.10.2014 15:20] (aktuální)
Marek Ištvánek vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +{{indexmenu_n>​28}}
 +====== 28. 30. prosinec 1932. ======
  
 +**D**ávám vám dnes nový zákon! Nový zákon, v němž je zahrnuto všechno staré a z něhož musí vycházet výstavba nového člověka, aby i jeho //díla// byla nová, jak je zaslíbeno.
 +
 +Vychází z přikázání,​ které jsem vám již dal a které musí všichni stoupenci Grálu učinit základem svého putování stvořením,​ aby i zde na zemi zůstali prosti karmy. Aby nenavazovali nitek, které by ducha poutaly a strhovaly do hrubé hmotnosti.
 +
 +Řekl jsem vám: „Na své přání smíte proputovati všechna stvoření, abyste se tím stali sebe vědomými. Nemáte však způsobiti bolest ostatním, chcete-li splnit //své// žádosti.“
 +
 +Není ničeho ve stvoření, čeho byste nesměli užívati v tom smyslu, jak vám to stvoření podává, to jest k tomu účelu, k němuž se to vyvinulo. Vy však neznáte vlastní účel tak mnohých věcí a tak chybujete přeháněním,​ které vám místo užitku musí škodit. Tak se vaše touha po ochutnávání,​ poznání a užívání stupňuje až k //​náklonnosti,//​ která vás spoutá, zotročí rychle vaši svobodnou vůli, takže se sami stáváte //​služebníky//​ tam, kde máte být pány!
 +
 +Nenechte se zotročiti užíváním. Beřte jen to, čeho je třeba v tomto pozemském životě k udržení a rozvinutí vám svěřených statků. Přemírou brzdíte každý vývoj, lhostejno zda těla nebo duše. Přemírou rušíte stejně tak, jako nedostatkem a zanedbáváním. Porušujete tak veliké, Bohem chtěné bytí! Všechno to, co vaše dobrá vůle chce přinésti k vyrovnání a napravení těchto chyb, je jen příštipkářstvím. Příštipky upozorňují na to, že bylo spravováno,​ jsou nehezké a nemohou tak působit jako čisté, nespravované dílo.
 +
 +Nemá proto práce povolaných ve službách Svatého Grálu pozůstávat v opravování starých dosavadních chyb tohoto lidstva. Ne, všechno jejich jednání, myšlení a cítění //musí// vést již od základů //k nové výstavbě!//​
 +
 +Jen ponechte, ať se všechno staré klidně zřítí. Podle vůle Boží nemá být nic zlepšováno a měněno, nýbrž všechno musí //nově vzniknout!//​
 +
 +Ve splnění zaslíbení:​ „Všechno má býti nové“ není významu přeformování,​ nýbrž //znovu// formování //po// zhroucení se všeho toho, co lidský duch zkřivil a otrávil. A protože není ničeho, čeho by byl člověk ve své domýšlivosti neohmatal a neotrávil, musí se //​všechno//​ zřítit a //pak// znovu vzniknout, ale ne v lidské vůli jako dosud, nýbrž ve vůli Boží, která nebyla ve svévolnosti lidskými dušemi pochopena.
 +
 +Všechno, co Boží vůle stvořila, lidstvo //​ohmatalo//​. Ale nepochopilo! To byl úkol každého lidského ducha. Lidé však nafoukaně ohmatávali,​ domýšleli se být mistry a tím znehodnotili a pošpinili všechno čisté.
 +
 +Co vůbec lidé ví o pojmu čistoty! Co učinil rouhavý, maličký tvor z nesmírné vznešenosti opravdové čistoty! Zkalil a zfalšoval tento pojem, strhl jej dolů k sobě, do nížin svých špinavých žádostí, v nichž již nemůže poznat cítění svého ducha. Následuje jen úzce ohraničené pocity, zplozené jeho rozumem ve zpětném účinku vlastního myšlení. Avšak i pocity mají být v budoucnosti zase čisty!
 +
 +Pocit je vůči citu tím, čím má být rozum duchu: //​nástroj//​ k působení v hrubohmotném bytí! Dnes však je pocit snížen, stržen za nástroj rozumu a tím zneuctěn. Tak, jako dědičným hříchem nadvlády rozumu byl duch potlačen a spoután, tak musel současně samočinně hrubší, rozumem vyvolaný pocit triumfovat nad čistotou duchovního cítění. Cítění je výraz činnosti ducha a tato byla potlačena, odříznuta od možnosti léčivého působení ve stvoření.
 +
 +Tato jedna chyba měla samozřejmě a přirozeně za následek další. Tak se stává, že lidé dnes považují olovo za zlato, aniž by to věděli a cení toto olovo jako zlato, zatím co čisté cítění již vůbec neznají.
 +
 +Tak, jako duch má být ve správném poměru spojen s rozumem, aby duch vládl a vedl a rozum jako nástroj mu sloužil upravováním cesty, vytvářením možností k provedení vůle ducha ve hmotnosti, zrovna tak má současně cítění vésti a oživovati a pocit má následovat vedení a zprostředkovávat činnost ve hrubohmotnosti. Pak konečně přijme i pocit velmi brzy a velmi rychle ušlechtilé formy a ve svém rozmachu k výšinám rychle smaže žalostné zhroucení všech mravních pojmů, které mohlo vzniknouti současnou nadvládou pocitu!
 +
 +Je-li činnost pocitů vedena cítěním, pak je ve všem myšlení a jednání jen krása a vyrovnanost. Nikdy ne žádost, nýbrž jen posvěcené dávání: To má být zdůrazněno ve všem, v lásce i v manželství.
 +
 +Vy krátkozrací a omezení často jste považovali za čisté ty lidi, kteří ve skutečnosti podle zákonů stvoření patří mezi nejzavrženější. Jsou tak mnohá jednání, která jste považovali ve své úzkoprsosti za nečistá a ona přece září čistotou, a zatím mnohé, co považujete za čisté, je nečisté.
 +
 +Čistota citů povznáší tak mnohé jednání do netušené výše, kterou vy ještě dosud špiníte posmíváním a výsměchem. Osvoboďte proto nejprve své //​cítění,//​ abyste mohli správně posuzovati a rozlišovati dobro a zlo. Neboť jinak musíte bloudit!
 +
 +Nemyslete si, že jste to či ono v sobě „překonali“,​ dokud jste se //neocitli v nebezpečí//​ a možnosti poddati se svým slabostem, za předpokladu,​ že se to nikdo nedoví. Také útěk do samoty nepřinese opravdový užitek. Je to pouze důkazem, že se takový člověk cítí slabým k boji, že je unaven, snad, že se také sám sebe bojí, aby při nějaké příležitosti neklesl. //Být silným// je něco //jiného. Jeví// se jinak. Silný jde svou cestou uprostřed jakýchkoli nebezpečí,​ bez vyhnutí a bloudění. Nelze jej poraziti. On sám nikdy neuhne, poněvadž zná a vidí svůj vysoký cíl, jehož dosažení je mu cennější,​ než všechno ostatní, co se mu nabízí.
 +
 +Člověk bude nyní ve všem //novým// a silným! //Novým// a //v sobě// silným!
 +
 +A k této nové činnosti dávám vám nové přikázání;​ neboť na vás chci vybudovati novou říši na zemi!
 +
 +„Nezpůsobujte nyní svým spolulidem žádného utrpení, abyste tím splnili svou žádost!“
 +
 +Vy jste ještě nepochopili co všechno v tom spočívá. Je to nejlepší opora pro člověkovo putování všemi částmi stvoření, až k ráji!
 +
 +K tomu dávám vám ještě více:
 +
 +„Ošetřujte //​správně//​ statky na zemi vám svěřené. Patří k nim i pozemské tělo. Nenechte požitek stát se náklonností,​ pak budete prosti řetězů, které vás táhnou dolů.“
 +
 +Budoucně bude pro každého vážně se snažícího podmínkou, aby v čistě hrubohmotném životě oslovení „Ty“ vzájemně přísně posvětil! Smí se používat nebo nabízet jen //ve zcela výjimečných//​ případech. V jemnohmotném světě, tak zvaném „záhrobí“,​ je tomu jinak. Hranice mezi stupni zralosti ducha jsou //ostře vytýčeny//​ a nemohou býti jen tak beze všeho překročeny. Stejné druhy //tam// žijí skutečně pohromadě podle zákona stvoření, //a pouze stejný druh opravňuje k „tykání“//​.
 +
 +V hrubohmotnosti musí býti tyto hranice teprve vytýčeny. Hrubohmotné pozemské tělo umožňuje zde úzké spolužití duchů //všech// stupňů zralosti. V žádné jiné úrovni se to nevyskytuje.
 +
 +Proto vám nyní pro budoucnost naznačuji hranici, jejíž naléhavost a velikou cenu nemůžete dosud pochopiti.
 +
 +Již jednou jsem ve svém poselství na to poukázal v přednášce „Polibek přátelství“. Nikdo však toho nedbal, nikdo se //​dobrovolně//​ nenamáhal jednati podle toho. Mezi mnohými stoupenci vládne //ještě dnes// jed šířící zvyk říkat si vzájemně „Ty“, bořit tak nutné hranice v hrubohmotnosti a překračovat je. Hranice, které jsou vám oporou, jakou nedovedete dosud oceniti.
 +
 +Musí tedy být //​příkazem,//​ aby každý stoupenec Grálu šetřil svým „Ty“ vůči spolulidem. Nejlépe je vůbec nepoužívati! Odmítněte to, bude-li vám kdekoliv nabízeno, vyjma tam, kde se jedná o vážné spojení pro pozemský život -- v manželství!
 +
 +Po //letech// poznáte, jaká cena je v tomto přikázání. Zavalí mne vždy ošklivost, slyším-li o tom, protože znám zkázu tohoto zvyku. S tímto jadrným „Ty“, které ztělesňuje docela zvláštní pojem vchází každý do svazku, který může trvat i za pozemský hrob! A o tom jste //ani vy// dosud nic nevěděli.
 +
 +S tímto „Ty“ navazují se okamžitě nitky vedoucí od jednoho k druhému,​ které naprosto nejsou tak nevinné, jak jste se až dodnes domnívali. Nitky, které mohou ducha zdržovat dole, ale i takové, které mohou vést ke vzestupu. Jen velmi zřídka, ze statisíce případů snad jen //jeden// je takový, že se tak spojují dva duchové, kteří jsou ve všech věcech stejně zralí a stojí tak duchem skutečně na stejném stupni.
 +
 +A kde se spojují dva nestejní, bude podle zákona vyšší //stažen dolů,// nikdy nevystoupí nižší výše! Neboť ve stvoření může pouze vyšší sestoupiti do nižších úrovní, nikdy však nemůže duch učiniti jediného kroku výše z místa, na kterém stojí.
 +
 +Při dobrovolném,​ užším spojení dvou nestejně zralých duchů //musí// ten vyšší zpět dolů, nebo bude zadržen druhým, který ve zralosti zůstal zpět a svazkem na něm visí jako závaží. Ne každý má sílu, aby méně zralého vedl tak, aby dospěl vzhůru k němu. Jsou to výjimky, se kterými nesmí být počítáno. A úplné odloučení se po dobrovolném svazku není tak lehké.
 +
 +S touto strašlivou skutečností pozemský člověk nepočítal! Lehkomyslně přechází propasti v pozemském bytí a je bezpodmínečně brzděn v //​každém případě,//​ poruší-li tento zákon! Je často tak spoután, jako plavec neviditelnými šlahouny vodních rostlin, když se ponořil v místech mu neznámých.
 +
 +Přichází doba, ve které máte být osvobozeni od nebezpečí,​ které denně, každou hodinu vyžaduje na zemi mnoho obětí. Budete svobodni věděním! Ale pak budou i manželství jiná i přátelství a ostatní svazky, které všechny nesou v sobě jméno „svazek“ zřetelně, aby bylo zjevno, co to je. Tím zaniknou hádky mezi přáteli, zmizí řevnivost a neporozumění. Následováním vám dosud neznámého zákona vznikne ve všem plná harmonie.
 +
 +Do té doby může vám býti však pomoženo novým pozemským přikázáním:​ Užívejte opatrně důvěrného „Ty“! Uposlechnutí chrání vás před mnohým utrpením! Může zkrátiti vzestup vašeho ducha o tisíciletí! Nezapomeňte na to, i když ničemu z toho nerozumíte. Dávám vám tím nejlepší zbraň proti všem jemnohmotným nebezpečím!
 +
 +V hrubohmotnosti potřebujete mnohem více příkazů než by jich bylo třeba pro jemnohmotnost,​ v níž všichni lidští duchové mohou se stýkat jen se stejným druhem, i když tento druh má mnohá odstupnění a jeví se proto v mnohých formách.
 +
 +Splněním přikázání se osvobodíte od těžkého, zbytečného zatížení,​ které si lidstvo vždy znovu nakládá.
 +
 +Nebeřte si při tom příkladu ze záhrobí, které je podrobeno jednodušším zákonům. I záhrobní bytosti musí se teprve učiti v nové době, která je zaslíbena jako tisíciletá říše. Nejsou o nic chytřejší než vy. A ví také jen to, co pro svou úroveň potřebují vědět. Bude tedy nutno přetrhnout toto pouto mezi spiritisty tam, kde přináší nesprávnosti neporozuměním a hloupou domýšlivostí. Hloupá domýšlivost,​ která tak mnohé cenné zprávy falešně vykládala a tak celé masy falešně vedla a je zdržovala, aby //nyní// nemohly poznat a radostně přijmout pravdu.
 +
 +Nedejte se másti, ale //dbejte// mého příkazu! Byl vyřknut, aby //vám// na zemi pomohl. Budete-li dobře pozorovat všechno kolem sebe, lehce poznáte jeho cenu již dnes! Nerušte snad bez příčiny dosud stávající. Tím byste se přece od toho neosvobodili. Byl by to pokus falešného,​ nezdravého přeformování! Avšak ode dneška jednejte //jinak!// Ne tak bezmyšlenkovitě a lehkomyslně! Máte budovat všechno znovu. Staré samo se zřítí. Chraňte se před svazky, které nejsou nutny!
 +
 +A jestliže vám ještě řeknu:
 +
 +„Nikdy nemá člověk žít s někým, koho nemůže ctít!“
 +
 +Pak máte //to,// co potřebujete,​ abyste v pozemském bytí zůstali prosti karmy. Přijměte tyto zásady s sebou na cestu, vy všichni, kteří chcete nyní v pravdě sloužit Grálu! --
 +
 +Abyste však mohli vystoupit vzhůru, musíte mít především v sobě touhu po čisté, světlé říši Boží! //Touha// po ní nese ducha vzhůru! Proto //myslete// vždy na Boha a jeho vůli, ale nedělejte si sami o něm žádného obrazu! Musel by být falešný, protože lidský duch nemůže chápat pojem Boha. Proto je mu dáno, aby pochopil //vůli// Boží, kterou musí poctivě a pokorně hledat. //Najde-li tuto vůli, pak pozná v ní Boha!// To je jediná cesta k němu!
 +
 +Člověk se však dosud nikdy správným způsobem nenamáhal pochopit vůli Boží a najít ji, ale vždy vystrkoval vpřed jen svou, //lidskou// vůli! Jeho vůle, která vznikla jen z člověka,​ jako ztělesnění všech lidských přání a pudů sebezáchovy a proto není v souladu se samočinnými,​ vzhůru vedoucími zákony stvoření!
 +
 +Najdete-li správnou cestu k opravdové vůli Boží ve stvoření, pak poznáte v ní Boha!
 +
 +Amen.
doznivani/prednaska28.txt · Poslední úprava: 14.10.2014 15:20 autor: Marek Ištvánek