Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


doznivani:prednaska40

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

doznivani:prednaska40 [15.10.2014 23:49] (aktuální)
Marek Ištvánek vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +{{indexmenu_n>​40}}
 +====== 40. Bytostné. ======
  
 +**V**e svém Poselství často jsem mluvil o bytostném ve stvoření. Mluvil jsem o jeho druhu a jeho působení a také o jeho významu pro lidského ducha, kterému urovnává ve stvoření cesty v jeho vývoji až k dokonalosti.
 +
 +To vše je vám již známo.
 +
 +Přesto považuji za nutné, abych nyní ještě jednou podrobněji promluvil o všem bytostném tak, aby člověk měl příležitost vnímati celý obraz jeho působení. --
 +
 +„Bytostné“ je výraz, který jsem vám dal proto, poněvadž nejlépe vyjadřuje //to,// co je schopné dáti vám určitou formu pro vaše pojmy o působení a druhu této části stvoření, tak důležité pro všechnu činnost.
 +
 +„Bytostné“,​ pojmenujme to také pro //​stvoření//​ „podstatné“,​ nebo ještě lépe ve stvoření „viditelně vystupující“. Bude vám pak snad srozumitelnější co chci vlastně říci výrazem „bytostné“!
 +
 +Můžeme také použíti jiných pojmů vaší slovní zásoby, abychom to ještě lépe vystihli. Patří k tomu výraz: „spojující“ nebo krátce: „svazující“ a tím také samo „vázané“.
 +
 +Po všech těchto přechodných výrazech mohu vám klidně říci: „formující“,​ aniž si při tom myslíte, že bytostné z //​vlastního//​ chtění může tvořiti formy. To by bylo ovšem falešné, poněvadž bytostné může utvářeti formy jen tehdy, stojí-li za ním hnací vůle Boží, živý prazákon stvoření.
 +
 +Zrovna tak dobře můžeme pojmenovati bytostné výkonnou a udržující hnací silou formovací! Snad tím lehčeji pochopíte alespoň přibližně tento //​správný//​ pojem.
 +
 +Bytostné, tedy ve formě viditelně vystupující a proto schopné zobrazení jest //vše// mimo Boha. Jen Bůh sám je bezbytostný. Tak to jmenujeme na rozdíl od pojmu bytostné.
 +
 +Z toho vyplývá, že vše, co je mimo bezbytostného Boha, je bytostné a zformované!
 +
 +Přijměte to jako základní pojem k porozumění.
 +
 +Ze samotného bezbytostného,​ tedy bezprostředně z Boha pocházejí jen oba Synové Boží a více nic. Oba Synové nesou sami v sobě bezbytostné a tím jsou s Bohem jedno.
 +
 +Tedy bytostné je vše mimo Boha. A protože mimo Boha je jen Boží vyzařování,​ je tedy bytostné přirozené a nevyhnutelné vyzařování Boží.
 +
 +Bytostné je však mnohem obsáhlejší a vyšší, než jste si mysleli. Obsahuje //vše// mimo Boha, dělí se však v mnoho odstupnění,​ vždy podle druhu ochlazení a s tím spojené vzdálenosti od Boha.
 +
 +Znáte-li //​správně//​ Poselství, víte, že jsem již v něm mluvil o Božsky-bytostném,​ které se nachází v Božské sféře, dále o duchovně-bytostném,​ dělící se opět na čistě-duchovně-bytostné a duchovně-bytostné. Mimo to jsem se zmínil o stupni „jen“-bytostného,​ k němuž se sestupně připojuje jemnohmotnost a nakonec i hrubohmotnost se všemi svými různými přechody.
 +
 +Poněvadž všechno mimo Boha samého jest bytostné, jmenoval jsem různé druhy prostě jen Božské, čistě duchovní, duchovní a bytostné, k tomu jemnohmotnost a hrubohmotnost,​ jako rozličná odstupnění směrem dolů.
 +
 +Ve velkém základním rysu jest však jen dvojí: bezbytostné a bytostné. Bezbytostné jest Bůh, při čemž jeho vyzařování musí být pojmenováno bytostným. Není nic jiného, neboť vše, co je mimo Boha, pochází a vyvíjí se jedině z Božího vyzařování.
 +
 +Přesto, že to z Poselství jasně vysvítá, jestliže jste je //​správně//​ pochopili, přece mnozí z posluchačů a čtenářů si pod pojmem bytostné prozatím představují pouze tu říši ve stvoření mezi duchovnem a jemnohmotností,​ říši, z níž vycházejí živelné bytosti, jako skřítci, víly, gnómové a salamandři a konečně i duše zvířat, které přece nemají v sobě nic duchovního.
 +
 +Samo o sobě to nebylo myšleno tak nesprávně,​ neboť tato říše mezi duchovním a jemnohmotností je prostě jen-bytostná,​ z níž Božské, čistě duchovní a duchovní již vystoupilo. Je to ta nejtěžší z vrstev, jež se ještě sama v sobě pohybuje, zatím co se z ní pak dalším ochlazováním odděluje a klesá hmotnost, která ve svém prvém ochlazení tvoří těžkopádnější jemnohmotnost a z níž se ještě vylučuje sama v sobě nepohyblivá hmota hrubohmotnosti.
 +
 +Ale i mezi těmito dvěma, ve svých druzích si navzájem cizími hmotnostmi, jest ještě mnoho zvláštních odstupňování. Tak tedy na příklad země není z nich nejtěžkopádnější. V hrubohmotnosti jsou ještě mnohem hutnější a těžší stupně, v nichž je také pojem o prostoru a času mnohem omezenější a docela jiný než zde na zemi. S tím jest spojen i mnohem pomalejší pohyb a proto také těžkopádnější možnost vývoje.
 +
 +Podle druhů schopnosti pohybu vytvářejí se v jednotlivých oblastech pojmy o prostoru a času, neboť ve větší hustotě a tíži nepohybují se jen hvězdy pomaleji, ale i těla z masa jsou mnohem neohrabanější a pevnější a tím i jejich mozky méně pohyblivé, zkrátka vše je jiné a tím úplně jiného druhu v důsledku vzájemných ozařování,​ která jsou pohnutkou k pohybu a současně opět také jeho přeměněné následky.
 +
 +Právě proto, že všechno ve stvoření podléhá //​jedinému//​ zákonu, musí se formy a pojmy v jednotlivých říších jeviti jinak, vždy podle druhu pohyblivosti,​ která je opět vázána dočasným ochlazením a z toho vyplývající hutností.
 +
 +Ale tím odbočuji příliš daleko, neboť dnes chci nejdříve rozšířiti pojem bytostného.
 +
 +Při tom se vrátím k jednomu obraznému výroku, který jsem vám dal již kdysi a řeknu krátce:
 +
 +Bezbytostné jest Bůh. Bytostné je plášť Boží. Mimo to není ničeho. A tento plášť Boží musí být udržován v čistotě těmi, kteří ho tkají nebo kdož se v jeho záhybech mohou ukrývat a k nimž patří i lidští duchové.
 +
 +Tedy bytostné je vše mimo Boha, proto sahá bytostnost až do Božské sféry, ano, tuto sféru samotnou možno pojmenovati bytostnou.
 +
 +Proto musíme nyní jemněji rozlišovati,​ abychom zabránili možným omylům. Je nejlepší, když pojmy rozdělíme na //​„bytostné“//​ a //​„bytostní“!//​
 +
 +„Bytostné“ obsahuje vše mimo Boha, protože je to protipól bezbytostného. Ale bytostné nese při tom ještě v sobě Božské, čistě duchovní a duchovní se všemi jejich zvláštními stupni, o nichž jsem se dosud nezmiňoval,​ neboť by to bylo přesahovalo vaše chápání. Je nutno, aby do vědomí lidského ducha byly napřed vloženy přesné a neochvějné //​základy,//​ z nichž pak můžeme vždy jen postupně, malými kroky, podnikati rozšiřování vědění, až schopnost chápání lidského ducha se stane dostatečně obsáhlou.
 +
 +Budeme-li tedy v budoucnu mluviti o //​bytostném,//​ je tím míněno bytostné, obsahující vše mimo Boha. Jak veliké to je, poznáte teprve během dalších přednášek. Jsou v tom zahrnuty nejen vám již známá odstupnění směrem dolů, ale i různé a důležité druhy //vedle sebe,// jejichž působením stvoření se vyvíjí.
 +
 +Mluvíme-li ale o //​bytostných//​ v množném čísle, jsou tím míněni //ti// bytostní, které jste si až dosud pod tímto pojmem představovali.
 +
 +Do toho spadají všechny bytosti, které se zabývají //tím,// co lidé dosud velmi povrchním způsobem nazývají //​přírodou,//​ k níž počítají moře, hory, řeky, lesy, louky a pole, k níž patří země, kameny a rostliny, zatím co duše zvířat je zase něco jiného, ač také pocházející z říše jen-bytostného.
 +
 +To vše je docela správně označeno výrazem „bytost“. Skřítkové,​ víly, gnómové a salamandři jsou tedy bytosti, jejichž činnost se rozvíjí //pouze ve hmotnosti. V tom// nacházíme nyní vlastní možnost rozlišování.
 +
 +Nyní jsou ovšem také ještě bytosti, které jsou činné v duchovním,​ bytosti, které působí v čistě duchovním, a bytosti, které jsou činné v Božském.
 +
 +Toto vědomí musí vám nyní změniti vaši představu. Myslili jste totiž, že duch stojí nad bytostným. To se týká jen docela určitého druhu bytostného,​ těch, kteří pracují ve hmotnosti, jako již zmínění skřítkové,​ víly, gnómové, salamandři a zrovna tak je to s duší zvířat. Ale ne vůči ostatním.
 +
 +Zajisté si nedovedete představiti,​ že by bytost, která je činná v čistě duchovním anebo dokonce v Božském,​ stála //pod// vámi, lidskými duchy.
 +
 +Abych vás mohl přivésti k porozumění,​ musím vám nejdříve vysvětliti přesně rozdíl mezi duchem a bytostí, neboť jen tím mohu vám dáti klíč pro správný pojem.
 +
 +Mezi tvory duchem a bytostí není //ve stvoření//​ žádného rozdílu co do //​hodnoty//​. Rozdíl jest jen v různosti druhu a tím i v nutnosti rozdílného působení! Duch, který přece také patří k velikému bytostnému,​ může jíti všemi cestami podle své volby a podle toho působiti ve stvoření. Bytost však stojí bezprostředně pod tlakem Boží vůle, nemá tedy vlastní schopnost rozhodování,​ nebo jak se lidé vyjadřují,​ nemá své vlastní svobodné vůle.
 +
 +Bytostní jsou stavitelé a správci domu Božího, tedy stvoření. Duchové jsou však v něm hosty.
 +
 +Dnes však stojí v pozdějším stvoření všechny bytosti //výše// než lidští duchové, protože lidští duchové se nepostavili dobrovolně do vůle Boží, čímž by si byli sami přivodili samozřejmý,​ //​normální//​ vývojový děj, nýbrž dali své vlastní vůli jiný směr a postavili ji tak rušivě a ničivě mezi sebe a harmonický vývoj. Šli jinými cestami než těmi, které Bůh chtěl.
 +
 +//Druh činnosti// je tedy jediným měřítkem hodnoty jakéhokoliv tvora ve stvoření.
 +
 +Touto rušivou prací lidských duchů a jejich falešným chtěním velmi trpěly malé bytosti, působící ve hmotnosti. Nyní však čerpají pilně ze živého zdroje síly, který s Boží vůlí přišel na tuto zemi a všechno utrpení způsobené lidskými duchy valí se nyní zpět na své původce.
 +
 +Ale o tom později. Dnes máme formovati pojem pro základnu dalšího porozumění.
 +
 +Archandělé v Božském jsou bytosti, protože pod největším tlakem Boží blízkosti není možné žádné jiné chtění než to, které se čistě a přímočaře zachvívá ve vůli Boží.
 +
 +Teprve v obrovské vzdálenosti,​ vám nepochopitelné,​ docela na hranicích Božské sféry, tam, kde hrad Grálu je v Božském zakotven jako protipól, může se po prvé vyvinouti vědomé já ve Věčných, nebo, jak často bývají nazýváni, Nejstarších,​ kteří jsou současně Božskými strážci svatého Grálu. Jen vzdálenost z blízkosti Boží to umožnila.
 +
 +A teprve odtud směrem dolů mohly se vždy v dalších vzdálenostech od blízkosti Boží vyvíjeti menší vědomá já, která však žel, tím také ztratila vlastní oporu a konečně se vzdálila od záchvěvů čisté vůle Boží.
 +
 +Jen touto stále se zvětšující vzdáleností mohl se také kdysi Lucifer změniti a svým vlastním chtěním odříznouti spojení. Tím samočinně vyhloubil propast, která se časem stala nepřeklenutelnou a on sám, stávaje se tím temnějším a těžším, klesal vždy hlouběji. V dalším ochlazování a zhutňování stal se z bytosti duchem, který měl svobodnou vůli. Jeho prapůvod a z toho vyplývající veliké vlohy učinily ho //​nejsilnějším duchem// tohoto stvoření.
 +
 +Jeho falešné chtění přineslo však utrpení všemu duchovnímu,​ které se nejprve cítilo jím přitahováno a pak //​dobrovolně//​ podlehlo jeho svodům. Dobrovolně,​ neboť podle zákona ve stvoření museli lidští duchové rozhodnutí k svému pádu učiniti //sami//. Bez vlastního rozhodnutí nebylo by možno, aby mohli klesnout a nyní se museli zřítiti.
 +
 +Ale i v tom naplnil se důsledně dokonalý zákon. --
 +
 +Duchové s vlastní vůlí nemohou být vůbec v bezprostřední blízkosti Boží. To je zákonitě podmíněno všemohoucí silou živého Světla! --
 +
 +Kde jsou archandělé,​ tam musí být také ještě i jiní andělé, to vyplývá již z tohoto slova. Mnozí z nich jsou v Božském,​ právě tak jako jiní v čistě duchovním, ba i v duchovní oblasti, ale ti všichni jsou //​bytostmi//​.
 +
 +Bytosti, které nazýváme anděly, //žijí// jen ve vůli Boží a jsou jejími posly. Oni provádějí tuto vůli. Šíří ji.
 +
 +Mimo anděly jsou ještě nesčetné bytosti, které zasahují do sebe jako kolečka velikého stroje. Přesto však jeví se jako samostatní pracovníci ve výstavbě a udržování celého stvoření, protože jsou všechny pevně zakotveny v zákoně. A nad těmi všemi stojí jednotliví vůdcové, kteří jsou vyzbrojeni lidem nepochopitelnou mocí. Nad těmito jsou opět vyšší a mocnější vůdcové a to stále vždy jiného, vyššího druhu.
 +
 +Tak to jde stále a stále až k Božskému. Je to jako veliký řetěz, jehož články neroztržitelně,​ radostně působí a táhnou se celým stvořením jako verše jediné slavnostní písně, která zaznívá ke cti a chvále jejich Pána.
 +
 +Pomyslete, že vše co kolem sebe vidíte, je jen hrubý obraz všeho výše ležícího,​ který jest stále vznešenější,​ nádhernější a světlejší,​ čím více se smí blížiti ke kruhu Božství. Ve všech těchto kruzích však působí //bytosti// přesně podle vůle Boží, která je v zákonech!
 +
 +Všechny bytosti slouží Bohu, k čemuž se i duchové dobrovolně musí připojit, mají-li působiti k požehnání všeho stvoření. Půjdou-li touto cestou, která je jim přesně vyznačena a kterou mohou lehce poznati, jestliže jen chtějí, je jim pak vyhrazena cesta štěstí a radosti; neboť oni potom budou spolupracovati //s// bytostmi, které jim budou pomáhati urovnávat cestu.
 +
 +Ke každé falešné cestě musí se však duchové nutiti docela zvláštním rozhodnutím. Působí tím však jen neblaze a tvoří si utrpení a nakonec pád a nutnost vyřazení z tohoto stvoření do víru rozpadnutí,​ jako neschopní pro Bohem chtěný a zákonitě podmíněný další vývoj všeho dosud vzniklého.
 +
 +Jedině duchovní se vyvíjelo dosud falešně a rušilo tím harmonii. Nyní mu má býti po soudu povolena ještě jednou lhůta ke změně v Bohem chtěné říši tisíce let. Nedosáhne-li do této doby své bezpodmínečné pevnosti k dobrému,​ pak musí býti duchovní zase staženo zpět, až za tu hranici, kde se už nikdy //nebude moci// vyvinouti k vědomému já, aby už konečně vládl mír a radost v říši Boží mezi všemi tvory!
 +
 +Takový jsi člověče, jako jediný, který //​rušivě//​ zasahuje do určené krásy tohoto stvoření, když má býti nyní pozvednuto ve své nutné změně do stavu hrubohmotného ráje. Lidé, pospěšte si, neboť jen //ve vědění// můžete se nyní vysoko vyšvihnouti! Učte se z toho, co vám hlásám. Stavte z toho svou //novou// cestu, která vás musí vést ke Světlu. Sílu k tomu obdržíte, jakmile své duše pro ni otevřete.
doznivani/prednaska40.txt · Poslední úprava: 15.10.2014 23:49 autor: Marek Ištvánek