Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


doznivani:prednaska42

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

doznivani:prednaska42 [15.10.2014 23:52] (aktuální)
Marek Ištvánek vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +{{indexmenu_n>​42}}
 +====== 42. Malí bytostní. ======
  
 +**D**nes pokračuji ve svých výkladech o bytostném a jeho působení ve stvoření. Je nutno, abych při tom nejprve podal malý obrázek z prostředí //​blízkého//​ člověku, poněvadž je to pozemskému chápání snadnější,​ prve než oživím před vašimi zraky velký obraz všeho dění.
 +
 +Nuže, vezměme nejdříve //to// bytostné, které se zabývá hrubohmotností. Toto se skládá z mnohých zvláštních oddílů, vytvořených druhem jejich činnosti. Jsou tu ku příkladu oddíly, které působí zcela nezávisle od lidských duchů a zabývají se, jsouce vedeny shůry, trvajícím vývojem nových světových těles. Napomáhají jejich udržování i jejich běhu zrovna tak jako i jejich rozpadu tam, kde je to v přezrálosti nutné, aby v nové formě mohla opět vzniknouti podle pravěkých zákonů stvoření, a tak bez ustání. To nejsou však //ony// oddíly, jimiž se dnes hodláme zabývati.
 +
 +Jsou to oni //malí,// na které se chceme dnes podívati. Často jsme slýchali o skřítcích,​ vodnících,​ gnómech a salamandrech,​ kteří se tu zabývají hrubohmotností země vám viditelné, stejně jako ve všech jiných hrubohmotných světových tělesech. Oni jsou nejhutnější ze všech a proto jsou vám nejsnáze viditelní.
 +
 +//Víte// o nich, ale neznáte ještě jejich skutečného zaměstnání. Domníváte se, že již aspoň víte, čím se zabývají. Nemáte však zdání o tom, jak se jejich činnost projevuje a jak je vždy podřízena zákonům stvoření. To nevíte.
 +
 +Vůbec všechno to, co nazýváte věděním, není skutečným a nedotknutelným poznáním. Je to jen nejisté tápání. Když se při tomto bezplánovitém a pro stvoření tak nepatrném ohmatávání narazí na nějaký prášek, jehož objev je často překvapením,​ strhne se pro takovou maličkost veliký pokřik.
 +
 +Ani to vám nemíním dnes objasňovati. Chci vám nejdříve vypravovati //o tom,// co úzce souvisí //s vaší osobností,//​ co jest spjato s vaším myšlením a s vaším jednáním, abyste se postupně naučili pečlivě dívati aspoň na //takové// věci, k nimž máte schopnosti.
 +
 +Tyto oddíly, o nichž dnes mluvím, patří také k //​malým//​ bytostným. Nesmíte při tom zapomenouti,​ že i ten nejmenší mezi nimi jest neobyčejně //​důležitý//​ a spolehlivější ve svém působení nežli lidský duch.
 +
 +Konání přidělené práce děje se s velkou přesností. Nemáte o ní ani představy, neboť i to zdánlivě nejnepatrnější mezi bytostným je v //​jednotě//​ s celkem, a proto také síla celku jím působí, celku, za nímž stojí vůle, podporující,​ posilující,​ ochraňující:​ řídící vůle Boží!
 +
 +Tak je tomu všeobecně v bytostném a tak by tomu mohlo být, ba //muselo// být již dlouho mezi vámi, duchy pozdějšího stvoření, kteří jste se vyvinuli k vědomému já.
 +
 +Toto pevné spojení má samozřejmě za následek, že každé z těchto bytostných,​ které by jednou jakýmkoliv způsobem selhalo, je okamžitě vyloučeno převahou celku a zůstává odříznuto. Musí pak zakrnět, poněvadž síla k němu již více neproudí.
 +
 +Všechno slabé je rychle odstraněno tímto způsobem a nemá tedy vůbec možnosti státi se škodlivým.
 +
 +Chci nyní promluviti o těchto tvorech zdánlivě malých, ale svým působením přece tak velikých, o nichž vy neznáte vůbec nic a o jejichž jsoucnosti jste dosud nevěděli.
 +
 +O jejich //​působení//​ slyšeli jste však již v mých přednáškách. Ovšem, neuváděli jste to ve vztah k bytostnému,​ poněvadž jsem na to sám neupozornil,​ jelikož by to bývalo tehdy ještě příliš brzo. Nyní však uvidíte, že byste se byli při trochu hlubším ponoření se do Poselství sami k tomu dostali.
 +
 +Nač jsem tehdy stručně a //věcně// poukázal, to vám chci nyní vylíčit ve skutečném působení!
 +
 +Již dříve jsem řekl, že lidští duchové mohou ovlivňovat malé bytostné, kteří pak tvoří podle toho dobro nebo i zlo.
 +
 +Toto ovlivňování neděje se //v tom smyslu// jak vy si to představujete. To neznamená, že můžete být nad nimi //pány// a že je můžete vésti! Ovšem, že se to do jisté míry může také tak říci, aniž by to bylo nesprávné. //Vašimi// pojmy a vaší řečí je to správně vyjádřeno,​ protože vy pozorujete všechno //ze sebe// a podle toho také usuzujete. Proto jsem musel i já ve svém Poselství velmi často mluviti k vám stejným způsobem, abyste mi rozuměli. Mohl jsem to zde //také// učinit, protože ve vašem jednání v tomto případě není žádného rozdílu.
 +
 +Tenkráte bylo pro vás mnohem snadnějším rozuměti tomu, neboť to bylo bližší vašim rozumovým představám,​ když jsem vám říkal, že neustále silně ovlivňujete všechno bytostné kolem sebe svým chtěním a že se toto řídí rovněž podle vašeho myšlení, vašeho jednání, a to proto, že máte ducha!
 +
 +To je doslova pravdivé. Důvod však je zcela jiný. Vždyť vlastní vedení všech tvorů, stojících v zákonech tohoto stvoření, tedy žijících podle vůle Boží, vychází jen //shůry! Všichni// bytostní k nim patří.
 +
 +Nejsou podřízeni cizímu chtění, ani ne přechodně. Ani tam ne, kde vám se to tak jeví.
 +
 +Malí bytostní, o nichž mluvím, se sice řídí ve své činnosti podle //chtění a jednání// vás lidských duchů, ale přesto se jejich jednání řídí jen podle vůle Boží!
 +
 +To je jen zdánlivá hádanka, jejíž řešení není tak těžké. Stačí ukázat vám jinou stranu, než tu, z které jste všechno pozorovali.
 +
 +Z vašeho hlediska ovlivňujete bytostné vy! Ze stanoviska Světla plní oni jen vůli Boží, zákon! A protože síla k jednání může přicházeti jen ze Světla, je toto //druhé// stanovisko jedině //​správné!//​
 +
 +Abychom lépe porozuměli,​ podívejme se na tuto činnost napřed z //​vašeho//​ hlediska! Svým myšlením a jednáním provádíte nátlak na malé bytostné. Je to zákon, že duch zde ve hmotnosti každým svým chtěním vykonává tlak, a to i na malé bytostné. Tito malí bytostní zformují však //v jemné hrubohmotnosti//​ všechno to, co bylo na ně takovým tlakem přeneseno. Řekněme tedy z vašeho hlediska, oni konají všechno to, co vy chcete!
 +
 +//​Především//​ to, co chcete //​duchovně//​. Duchovním chtěním je však //cit!// Přesně tak jak chtění z ducha vychází, tak je malí bytostní formují v jemné hrubohmotnosti. Ihned uchopí nitku vybíhající z vašeho chtění a jednání a na jejím konci zformují //takový// útvar, který přesně vystihuje tuto vůli.
 +
 +Taková jest činnost malých bytostných,​ které v jejich vlastním působení ještě neznáte.
 +
 +Takovým způsobem vytvářejí,​ nebo lépe řečeno //​formují//​ úroveň jemné hrubohmotnosti,​ která vás očekává, máte-li odejít do jemnohmotného světa! Je to //práh,// před kterým se podle vašeho vyjadřování musí duše po pozemské smrti nejdříve „očistit“,​ nežli smí vkročiti do jemnohmotnosti.
 +
 +Tam duše pobude delší nebo kratší dobu, podle svého vnitřního druhu a také podle toho, zda svými různými sklony a slabostmi více či méně lpěla na hrubohmotnosti.
 +
 +Tato úroveň jemné hrubohmotnosti byla již mnohými lidmi viděna. V neznalosti jejího skutečného druhu a podstaty nazývali ji „astrální plání“. Patří tedy ještě ke hrubohmotnosti a jest zformována bytostnými,​ kteří všude upravují cesty lidského ducha.
 +
 +Toto vědění jest pro vás velmi důležité. Bytostní upravují cestu lidskému duchu, tím tedy i lidské duši a stejně i pozemskému člověku. Touto cestou //musí// jít, ať chce nebo nechce!
 +
 +Tito bytostní jsou lidmi ovlivňováni a zdánlivě i vedeni, ale jen zdánlivě; neboť //​vlastním//​ vůdcem není tu člověk, ale //vůle Boží,// nezlomný zákon stvoření, který umístil tento oddíl bytostných na tato místa a řídí jejich činnost podle zákona.
 +
 +Všecky myšlenkové formy vznikají také touto činností bytostných. Tu ale pracuje opět jiný oddíl a jiný druh bytostných,​ kteří rovněž vytvářejí zvláštní úroveň v jemné hrubohmotnosti vedle předcházející.
 +
 +Tak vznikají při tom i krajiny, vesnice a města. Pěkné i nepěkné. A to vždy různé druhy přesně rozdělené,​ podle stejného druhu, nepěkné s nepěkným a krásné s krásným.
 +
 +To jsou ta místa a úrovně, ve kterých musíte přebývat po své pozemské smrti, //dříve// nežli smíte vstoupiti do jemnohmotnosti. To nejhrubší,​ pozemské, co lpí ještě na vaší duši, se zde odloučí a zůstane tu. Ani prášku nemůžete vzít z toho do jemnohmotnosti. Zdržovalo by vás to tak dlouho, dokud to neodpadne, to jest, dokud to v poznání neprožijete.
 +
 +Tak musí duše po pozemské smrti zvolna putovati dále, stupeň za stupněm. Trvalým poznáváním ve vlastním prožití toho, co způsobila, musí slézati úroveň za úrovní.
 +
 +Cesta je namáhavá, musí-li bytostní pro vás stavěti místa tmavá a temná, podle vašeho chtění zde na zemi. To všechno záleží vždy na vás samotných. --
 +
 +Nyní víte, co a jak malí bytostní pro vás pod vaším vlivem připravují. Tak je to v zákoně zvratného působení! Malí bytostní tkají tím váš osud! Jsou malými tkalci, kteří pro vás pracují. Tkají vždy jen //tak,// jak //vy// chcete svým vnitřním cítěním, stejně tak jako svým myšlením a jednáním!
 +
 +Ale přesto nejsou ve vašich službách! --
 +
 +Jsou to tři druhy takových bytostných,​ které zaměstnáváte. Jeden druh tká všechny nitky vašeho cítění, druhý nitky vašeho myšlení a třetí druh nitky vašeho jednání.
 +
 +Není to snad jen //jedna// tkanina, ale tři. Jsou však spojeny mezi sebou a opět ještě připojeny k mnoha jiným tkaninám. Celá armáda je tu v činnosti. Tyto nitky mají také barvy podle svého druhu. Nesmím však jít ve svém vysvětlování tak daleko. Došli bychom k věcem, pro vás nepochopitelným,​ a nenašli bychom nikdy konce. Nemohli byste si udržet jasný obraz.
 +
 +Zůstaňme tedy prozatím u jednotlivého člověka. Mimo jiné z něho vycházejí tři tkaniny různých druhů. To je proto, že jeho cítění není vždy stejné s myšlením. Jeho myšlení opět není vždy v přesném souzvuku s jednáním! Mimo toho jsou nitky cítění zcela jiného druhu, protože zasahují do jemnohmotnosti i do duchovna a //tam// se zachycují, zatím co nitky myšlení zůstávají jen v jemné hrubohmotnosti a musí //tam// být vyžity.
 +
 +Nitky jednání jsou však //ještě// hutnější a těžší. V pozemském bytí zachycují se proto v nejbližším okolí a musí být po odloučení se od země //​nejdříve//​ probrány a prožity, ještě dříve než duše vůbec může jíti dále.
 +
 +Nemáte ani tušení, jak daleká je cesta tak mnohé duše, než dospěje do jemnohmotnosti! Nemluvě při tom ani o duchovním.
 +
 +A to všechno nazývá člověk ve své povrchnosti krátce záhrobím a je s tím spokojen. Ve své lenosti slévá všechno do jednoho hrnce.
 +
 +Mnoho duší je ještě dlouho připoutáno k zemi, protože visí na nitkách pevně zakotvených hned vedle těžké hrubohmotnosti. Duše se může od toho vzdálit teprve tehdy, když se prožitím osvobodila. To znamená, když v nucené pouti přišla k poznání,​ že všechny tyto věci nemají vůbec té ceny a důležitosti,​ jakou jim přikládala,​ a že to bylo nicotné a falešné,​ když kdysi na zemi na ně vyplýtvala tolik času. To trvá často velmi dlouho a je to někdy hodně trpké.
 +
 +Mnoho duší bývá mezitím z těžké hrubohmotnosti znovu přitahováno. Dochází tak opět a mnohokrát k pozemskému vtělení, aniž by duše zatím došly do jemnohmotnosti. Musely zůstati v jemné hrubohmotnosti,​ protože se odtamtud nemohly dost rychle vyprostiti. Nitky je tam příliš pevně držely. A nějaké chytrácké proklouznutí není tam možné.
 +
 +Zde na zemi je člověku mnohé umožněno, co po svém odchodu již nedokáže. Je pak závislejší na zákonech tohoto stvoření a musí všechno přímo prožívat, aniž to pak těžkopádná hrubohmotná schrána nějak tlumí. Pozemská schrána může svou hutnou tíží a nepropustností mnohé //​prodloužit//​ ale nikdy ne zamezit. Tím se vyřízení mnohých věcí jen odloží, ale nic se nezruší.
 +
 +//​Všechno,//​ co člověk zde na zemi cítil a myslel, na něj čeká. Rovněž i přísně spravedlivé výsledky jeho jednání.
 +
 +Když člověk cítí, klíčí při tom vznikající nitky jako malá setba ze země. Malí bytostní se jich ujímají a pečují o ně. A tu se dostává v těžké hrubohmotnosti naprosto stejně pečlivého ošetření pleveli, tak jako ušlechtilým výhonkům. Rozvinou se a poprvé zakotví na hranici jemné hrubohmotnosti. Odtamtud jdou dále do rukou bytostných jiného druhu, kteří je vedou do jemnohmotnosti. Na jejich hranici opakuje se zakotvení a další vyvedení do bytostného. Odtamtud dosáhnou až do duchovního,​ kde se jim od mnoha bytostných jiného druhu dostane konečného zakotvení.
 +
 +Při každém zakotvení na hranicích ztratí tyto nitky určitou vrstvu, aby mohly jít do jiného druhu. I to jde podle zákona a podle současného druhu úrovně. A všechny tyto vývoje podléhají činnosti bytostných!
 +
 +Protože cit má svůj původ v pohyblivosti //ducha,// jsou jeho nitky neseny do duchovního! Táhnou odtamtud k duši, nebo ji alespoň udržují, dokud tato má ještě v jemné hrubohmotnosti něco prožít nebo odložit. Proto není možno, aby duše, která je mnoha nitkami zakotvena v duchovnu,​ tak rychle klesla nebo padla, jako taková duše, která má na sobě jen nitky z jemné hrubohmotnosti,​ protože byla na zemi duchovně líná. Připoutala se na hmotnost tím, že jen její požitky považovala za hodné úsilí.
 +
 +Duše, která je tažena nitkami svého chtění, nevidí tyto nitky, tak jako je nevidí člověk zde na zemi, protože jsou vždy o něco jemněji uzpůsobeny než nejzevnější schrána, ve které se duše současně ještě pohybuje. V tom okamžiku však, kdy tato schrána prožitím v poznání dosáhne stejné jemnosti, jakou mají nejhutnější,​ ji dosud poutající nitky, že by je tím jako stejný druh mohla vidět, odpadnou tyto jako vyřízené. Proto nemůže duše nitky k ní připoutané nikdy skutečně vidět. --
 +
 +Tak stojí tito malí bytostní, //​pozemsky//​ myšleno, ve službě lidského ducha, protože obstarávají vykonávání vědomého nebo nevědomého chtění lidí. A přece jednají ve skutečnosti jen podle vůle Boží, jejíž zákon tak plní!
 +
 +V této činnosti je tedy jen //​zdánlivé//​ ovlivňování se strany lidského ducha. Rozdíl se jeví jen v tom, odkud to pozorujeme.
 +
 +Když jsem v dřívějších přednáškách o zvratném působení mluvil o nitkách, které z vás vycházejí a jsou odráženy nebo přitahovány,​ viděli jste obrazně před sebou asi jen spleť nitek. Nebylo však možno se domnívat, že tyto nitky běží samy někam jako červi. Musí procházet rukama a být vedeny dále. A tyto ruce náleží zde činným malým bytostným, o kterých jste dosud nemohli nic vědět.
 +
 +Nyní však stojí před vámi živý obraz. Představte si, že jste trvale obklopeni těmito bytostnými,​ kteří vás pozorují, každou nitku ihned přijímají a vedou tam, kam patří. Ale nejen to, oni ji zakotví a ošetřují až k vzejití setby, ano až do květů a plodů, tak přesně, jako jsou zde v těžké hrubohmotnosti všechna semena rostlin vypěstována bytostnými,​ abyste z nich mohli mít plody a ovoce.
 +
 +Je to tentýž základní zákon, totéž působení, jenže je prováděno jiným druhem bytostných,​ kteří jsou v tom, jak vy byste pozemsky řekli, specialisty. A tak prostupuje stejné tkaní a stejné působení //vše,// celé stvoření a způsobuje to pod dozorem a péčí bytostných setbu, klíčení, vzrůst, květ i přinášení ovoce, ať běží o jakýkoliv druh. Pro každý druh je tu bytostné působení a bez bytostného působení nebylo by žádných druhů.
 +
 +A tak vzniklo z činnosti bytostných pod nátlakem nízkého chtění lidí a zakotvením z něho vycházejících nitek také peklo! Nitky špatného chtění dojdou tam zakotvení, vzrůstu, rozkvětu a přinesou nakonec také stejné plody, které musí přijmouti //ti// lidé, kteří zplodili setbu.
 +
 +Proto vládne v těchto nížinách stravující chlípnost s prostředím,​ které se k ní hodí, vraždychtivost,​ spory a všechny výhonky lidských vášní. Všechno však tryská z téhož zákona, v jehož splnění malí bytostní formují i pohádkovou //krásu// světlejších říší! --
 +
 +Tak chci nyní vyvolávati před vámi z celého stvoření obraz za obrazem, až se vám dostane jednotného a velkého přehledu. Pak už nebudete kolísat na svých cestách a nebudete bloudit, protože pak budete vědět. V základě špatný a zavrženíhodný byl by ten, kdo by //pak// ještě //​nechtěl//​ řídit svou cestu k světlým výšinám.
doznivani/prednaska42.txt · Poslední úprava: 15.10.2014 23:52 autor: Marek Ištvánek