Slovo

od Abdrushina pro ducha

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


doznivani:prednaska78

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

doznivani:prednaska78 [17.10.2014 22:30] (aktuální)
Marek Ištvánek vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +{{indexmenu_n>​78}}
 +====== 78. Strážkyně plamene. ======
  
 +**Č**asto nevděčně a bez porozumění,​ ano i s výčitkami stojí lidé vůči těm největším milostem ze Světla.
 +
 +Je to smutná podívaná, když se i ti, kteří to chtějí dělat dobře, těmto věcem žalostně vyhýbají nebo v nesplněné naději falešných pozemských přání se od Světla zoufale odvracejí. A přece velmi často jen nesplnění přání přináší jim pomoc a záchranu.
 +
 +Takoví lidé odvracejí se od poznání všemoudré lásky vzdorovitě jak nejhorší svévolné děti. Škodí si tím //takovou// měrou, že často již vůbec nemohou stoupati vzhůru a jsou tak ztraceni, jako nepotřebné semeno v tomto stvoření.
 +
 +Ze všech zel, která na sebe takto nakládají na své pouti, jest tím nejmenším množství pozemských vtělení, spojených zákonem zvratného působení. Jejich prožití vyžaduje staletí, snad i tisíciletí. Tím se stále více a stále znovu oddaluje možnost vzestupu ducha.
 +
 +Tak vzniká nové utrpení a s ním nové řetězy zbytečných pout, která se všechna musí bezpodmínečně vyčerpati až do posledního,​ nejjemnějšího prášku. Jinak není možno, aby se duch mohl povznésti ze svévolně vytvořeného zmatku.
 +
 +Kdyby Světlo bylo takové, jako jsou //lidé,// brzy by nechalo s únavou stvoření padnout. Je třeba opravdu neuvěřitelné trpělivosti nechat vyžít tak odpornou a hloupou tvrdohlavost! Děje se tak proto, aby ti, kteří svou touhou po dobru usilují vzhůru, neztratili možnost záchrany a nemuseli zaniknout ve víru zničení, svévolně vytvořeného těmi, kteří se již nechtějí změniti.
 +
 +A přece i z těch, kteří to chtějí dělat dobře, může být opravdu zachráněna jen malá část, protože mnozí z nich předem zeslábnou a selhou. Často se domnívají,​ že se dali na falešnou cestu, protože od chvíle, kdy se na ni s dobrým úmyslem vydali, začalo se tak mnohé obracet proti nim. Začala na ně dorážet zloba, mrzutosti a utrpení. Zdá se jim, že dříve toho ani tolik nepozorovali.
 +
 +Tím, že v pevném chtění k dobrému došlo k rozhodnutí ke vzestupu, nastala pro mnohého člověka nejdříve doba, ve které musí prožitím svého, dosud falešného myšlení a konání toto odložiti a přetvořiti ve správné! Čím nápadnější je to, tím větší je to milost pro takového člověka a tím také silnější pomoc ze Světla.
 +
 +Toto oprošťování se od temnot, které v této chvíli jakoby člověka ještě //​pevněji//​ svíraly, jest již začínající záchranou. Ale toto pevnější a tvrdší svírání je jen proto, že duch, již procitlý a sílící, usiluje pryč od temnot, které ho drží.
 +
 +Jen //vzlet ducha do výše// způsobuje, že sevření temnot zdá se být bolestnější. Dokud se duch dobrovolně vpravoval a podroboval tomuto sevření, nemohlo toto býti pociťováno. Nebylo tu před tím žádného protitlaku, protože duch, nevzpíraje se, stále povoloval.
 +
 +Teprve chtění ke vzestupu způsobí, že pouta temnot se zaříznou a tím více pociťují. Duch, usilující vzhůru, musí se nakonec násilím //​odtrhnout,//​ aby se osvobodil od poutajících svazků. Již slovo odtržení znamená, že to nejde vždycky bez bolesti. Žádné odtržení nelze provésti mírností. K pokojnému odčiňování však již není času. Tato země klesla již příliš hluboko a světový soud je v konečném naplnění. O tom všem člověk neuvažuje.
 +
 +Mnohý myslí, že jeho rozhodnutí k dobru nemůže být správné, protože dříve takových překážek nepociťoval a snad se mu před tím zdálo být vše pohodlnější. Takovým falešným myšlením padá opět zpět do rukou temna; tím se mu již více nevzpírá a proto také nepociťuje odpůrcova sevření. Je tažen dolů, aniž by toho nějak bolestně pociťoval. Ale až bude probuzen voláním soudu, kterému se nemůže uzavříti, pak … bude pro něj již pozdě.
 +
 +Bude zburcován jen k strašlivému poznání svého pádu do bezedných hlubin posledního rozkladu, zavržení. A tu začnou muka, která nikdy nepovolí, nýbrž musí se stupňovati až k hroznému konci, který znamená zánik možnosti sebevědomí. Tím je ztracena možnost býti člověkem, která jedině mohla přinésti blaženost na všechny věky.
 +
 +Lidé, uvažte, že všichni ležíte v temnotách,​ že jste se tam sami položili! Chcete-li se zachrániti,​ musíte se bojem od nich osvoboditi! A k tomu vám ukazuje cestu mé Slovo. Mé Slovo vám dává možnost a sílu věděním dokonati své osvobození a vykoupení!
 +
 +Jakmile jste se rozhodli uniknouti pádu do temnot, které vás nemilosrdně svírají a táhnou s sebou do hlubin, pak již v tomto rozhodnutí přistupuje k vám paprsek Světla a blesk síly vám spěchá na pomoc.
 +
 +Vaše dosavadní falešné myšlení spolu s nízkým jednáním navázalo nesčetných uzlů do nitek vašeho osudu. Dokud jste byli v sevření pěstí temnot, nemysleli jste na ně. Nemohli jste jich ani vidět ani cítiti, protože byly ještě //nad// vámi. Uzavíraly vaše spojení i vaše cesty do světlých výšin.
 +
 +Vystoupíte-li však na této cestě do výše, tu je přirozeně musíte všechny potkati. Musíte je všechny jeden po druhém rozvázati, abyste si uvolnili cestu ke vzestupu.
 +
 +To se vám pak zdá býti nezdarem a utrpením, bolestí duše. Zvlášť, když jde o uzly vaší ješitnosti a jiných a jiných vlastností. Ve skutečnosti je to však jedině možné osvobození a záchrana. Nemůže to přece být jiné! Vy jste si sami již dávno dříve připravili cestu, po které jste přišli a kterou se musíte nyní bráti, chcete-li opět dojíti do výšin.
 +
 +Taková je cesta k vašemu osvobození a vykoupení! Taková je cesta ke vzestupu do světlých výšin! Nemůže být jiné! Protože jste nyní v temnotě,​ je samozřejmé,​ že se //v tom// okamžiku všechno postaví proti vám. Svým rozhodnutím vzhůru chcete přece //ke Světlu!//
 +
 +Potřebujete jen trochu myslet, abyste porozuměli správnosti tohoto děje a také sami na něj přišli!
 +
 +Mnozí si však myslí, že v okamžiku jejich chtění ke vzestupu, musí se také hned všechno proměniti v slunce a radost. Čekají, že se jim vše podaří bez boje, že jejich cesta bude ihned urovnána. Dokonce by chtěli, aby hned v začátku padaly jim do klína sladké plody jako odměna -- bez námahy.
 +
 +A když je to potom zcela jiné, tu jejich chtění brzy zemdlí. Upustí od něj a líně padají do svých starých zvyků, jestliže se dokonce nepostaví nepřátelsky proti tomu, kdo jim ukázal cestu, vedoucí k osvobození a tím, podle jejich mínění, jim způsobil jen neklid.
 +
 +//Taková// je většina těchto pozemských lidí, hloupá a líná, požadující a domýšlivá! Dokonce jsou žádostiví díků a odměny, když //​dovolí,//​ aby jim byla //​ukázána//​ cesta, která je //vyvede// z bažin, v nichž se líně převalují,​ aby v nich nakonec zahynuli.
 +
 +Vy však, kteří chcete za sebe čestně bojovat, nezapomínejte nikdy, že se nacházíte v temnotě,​ v níž je dobré chtění ihned napadáno. Vaše okolí bude se snažit rychle uplatňovat práva, odvážíte-li se oprostiti od něj, abyste s ním nezahynuli, i když se dříve nikdo nestaral o to, co vaše duše chtěla, nikdo nedbal, zdali jste byli hladoví a žízniví. Nikdo se nestaral o vaše osvěžení,​ ale v okamžiku,​ kdy jste se opovážili sami vykročiti na jedinou pravou cestu ke spáse, tu se náhle všichni přihlásí,​ abyste od nich neodešli.
 +
 +Najednou se všichni starají o blaho vaší duše. Dříve ovšem podali více než jeden důkaz, jak opravdu zcela lhostejná je jim vaše duše a také vaše pozemské bytí!
 +
 +Je to tak nápadné, že je to až směšné, když to tak často pozorujete. Ukazuje to zřetelně, že všichni ti milí pozemští příbuzní a ostatní známí nejsou nic jiného, než slepé nástroje temna. Poslouchají jeho nátlaku, aniž by si toho byli vědomi. Jestliže jich nedbáte, pak vám ukážou svým jednáním, že jejich zájem //​nevyplývá//​ z opravdové starosti o vás. Skutečná starostlivost musí mít v sobě lásku k bližnímu. Zlobí-li vás však zlomyslnými poznámkami nebo posměšnými řečmi o vás nebo se dokonce snaží vás nějakým způsobem poškoditi -- jaká pak je v tom láska!
 +
 +Rychle a viditelně vyrazí proti vám nenávist, která je nenávistí temnoty proti všemu, co usiluje ke Světlu! Pozorujte a učte se, //po tom// poznáte temno. Právě //z toho// poznáte také, že jste vyvolili //pravou// cestu: neboť temno //musí// se //​projeviti//​ způsobem, který je jemu, //jen// jemu vlastní!
 +
 +Naučíte se to brzy rozeznávat a přes vás řídí se pak nakonec vlastní nenávist temna a také jeho otroků proti tomu, který //jest// Slovem a který je lidstvu podává k vykoupení!
 +
 +Dbejte toho! Tak poznáte ihned všechny, v soudu již téměř zavržené trabanty Luciferovy!
 +
 +Odvraťte se od nich a nesnažte se již pomáhati jim Slovem. Nesmí jim býti více nabízeno! Musíte je pro příště //​vyloučiti,//​ nemáte-li sami utrpět škodu neuváženým vycházením vstříc.
 +
 +Vaše láska patří //Světlu// a všem, kteří svým čistým, pokorným chtěním ke Světlu usilují. Nemůže směřovat k těm, kteří musí být vyvrženi z tohoto stvoření, protože jsou mu škodliví.
 +
 +Především zasáhne volání ještě jednou všechno //​ženství!//​
 +
 +Ženství má ve svém jemnějším cítění schopnost rozeznávat s neklamnou jistotou, kdo patří ke Světlu, kde jest ještě nějaká naděje a co nenávratně propadlo temnu a musí spolu s ním zahynout podle svaté vůle Boží.
 +
 +K tomu se však musí toto ženství nejdříve samo očistiti a povznésti se z bahna, do nějž samo celé lidstvo lehkomyslně zavleklo! Teprve tehdy, až od něho odpadne ješitnost, bude moci opět //​správně//​ cítiti.
 +
 +Znovu žaluji na ženství všeho vyvinutého,​ že se dalo až //​příliš//​ ochotně zlákat k sestoupení se stupně, který mu Tvůrce milostivě vykázal. Místo Božího požehnání šířilo zkázu. Zkřivilo všechno ušlechtilé,​ právě to, co mělo //​udržovat//​ čisté a nezkalené.
 +
 +Strhlo do prachu ženskou důstojnost! Všechno myšlení a usilování bylo ujařmeno nejnižší vypočítavostí. Tvůrce daroval ženství všechnu líbeznost bytosti, aby tím udržovalo v duších touhu po kráse světlých výšin a vyvolalo úsilí chrániti vše čisté. Pozemské ženství tuto vznešenou líbeznost posměšně zavleklo do nejhlubšího bláta, aby jí hříšně používalo jen pro //​pozemské//​ cíle.
 +
 +Žaluji! Žádný tvor stvoření nikdy neklesl tak hluboko, jako žena této země!
 +
 +Zvratné působení ve svaté síle Světla zasáhne nyní nezadržitelnou prudkostí každou ženu, která nechce procitnouti k čistému vznešenému úkolu, který jí Tvůrce kdysi položil milostivě do rukou a k němuž ji také vyzbrojil!
 +
 +Je to ženství, je to žena, kterou Tvůrce kdysi vyvolil jako strážkyni plamene svaté touhy po Světle! Obdařil ji schopností nejjemnějšího cítění a poslal ji do všech stvoření! Vznikla proto, aby mohla bez překážek přijímati záření Světla a přiváděti je nejčistším způsobem k muži a ke všemu, co ji obklopuje.
 +
 +Z tohoto důvodu vykonává značný vliv, lhostejno, kam přijde. Svým druhem je k tomu omilostněna. A tento dar milosti použila k pravému opaku.
 +
 +Vlivu, který jí Bůh daroval, používá k dosažení svých ješitných a prokletíhodných cílů, místo k povznášení svého okolí. Žena má svůj vliv vynaložiti k tomu, aby udržovala živou touhu po Světle v duších,​ jež putují hmotnými úrovněmi, které jim slouží k vývoji a dozrávání k duchovním výšinám.
 +
 +Ženy měly být všem putujícím podporou a oporou. Svým bytím měly poskytovat posílení a povznesení a udržovat otevřené spojení se Světlem, prazdrojem všeho života!
 +
 +Měly se radostně zachvívati v nejčistší vůli Pravěčného,​ Všemohoucího! Tak mohly a měly již dávno zformovati tuto zemi v ráj hrubohmotnosti.
 +
 +Strážkyně plamene svaté touhy po Světle však selhala. Selhala tak, jako dosud žádný z tvorů, protože byla vyzbrojena dary, které jí byly dány k tomu, aby nikdy nemohla klesnouti. A ona nejen klesla, ale strhla s sebou celou část světů do bahna temnot!
 +
 +Dostane se jí však //plné// odplaty za tak nevýslovně rouhavé jednání. Za to, že sama pošpinila to //​nejčistší,//​ čehož měla být //​strážkyní//​.
 +
 +Daleká je cesta a veliká námaha, která čeká nyní //tu// ženu, jejíž touha spěje ke spolupráci v budoucnosti! Bude-li opravdu chtít, dostane se jí opět milosti zvýšené síly! Nebude to však tak snadné. Vysoké vyznamenání smět opět býti strážkyní plamene touhy po Světle a udržovat ji živoucí ve hmotnosti čistotou své ženské důstojnosti,​ //může býti získáno// jen trvalou bdělostí a neochvějnou věrností.
 +
 +Probuď se, ženo této země! Buď opět čistá a věrná ve svém myšlení a jednání! Pevně zakotvi všechno své chtění ve svatosti vůle Boží! Probuď se -- nebo zajdi podle nezměrné spravedlnosti Páně! Nebudeš již míti možnosti ještě jednou tak těžce poškoditi přicházející pokolení na zemi. Kdo z ženství chce dále žíti v říši tisíce let zde na zemi, staň se nejčistší strážkyní nejsvětější touhy duší po Světle. V nejsvětější síle Boží!
 +
 +Amen.
doznivani/prednaska78.txt · Poslední úprava: 17.10.2014 22:30 autor: Marek Ištvánek